Minimální poloměry otáčení pro vozidla a hasičské vybavení

8.1. Přístup pro hasičské vozy musí být zajištěn:
– ze dvou podélných stran – na budovy a stavby funkční třídy požárního nebezpečí F1.3 s výškou 28 metrů a více, funkční třídy požárního nebezpečí F1.2, F2.1, F2.2, F3, F4.2, F4.3 .4.4, F .18 s výškou XNUMX metrů nebo více;
– ze všech stran – do budov a staveb funkčních tříd požárního nebezpečí F1.1, F4.1.
8.2. Požárním vozům musí být umožněn přístup k budovám a konstrukcím výrobních zařízení po celé jejich délce:
– na jedné straně – se šířkou budovy nebo stavby nepřesahující 18 metrů;
– na obou stranách – když je šířka budovy nebo konstrukce větší než 18 metrů, stejně jako při výstavbě uzavřených a polouzavřených dvorů.
8.3. Je povoleno zajistit přístup pro hasičské vozy pouze na jedné straně k budovám a konstrukcím v následujících případech:
– nižší výška, než je stanoveno v odstavci 8.1;
— oboustranná orientace bytů nebo prostor;
– instalace venkovních otevřených schodišť spojujících lodžie a balkony přilehlých podlaží mezi sebou, případně schodiště 3. typu v chodbových dispozicích budov.
8.4. U budov se zastavěnou plochou větší než 10 000 metrů čtverečních nebo šířkou větší než 100 metrů musí být zajištěn přístup hasičských vozů ze všech stran.
8.5. Je povoleno zvětšit vzdálenost od okraje vozovky k nejbližší stěně průmyslových budov a staveb na 60 metrů za předpokladu, že k těmto budovám jsou vybudovány slepé komunikace a jsou instalovány stavby s plochami pro otáčení požární techniky a požárních hydrantů. na těchto oblastech. Zároveň by vzdálenost od průmyslových budov a staveb k místům pro otáčení požárního zařízení měla být nejméně 5, ale ne více než 15 metrů, a vzdálenost mezi slepými cestami by neměla být větší než 100 metrů.
8.6. Šířka průchodů pro požární zařízení v závislosti na výšce budov nebo staveb musí být alespoň:
— 3,5 metru — s výškou budovy nebo konstrukce do 13,0 metrů včetně;
– 4,2 metrů – s výškou budovy od 13,0 metrů do 46,0 metrů včetně;
– 6,0 metrů – s výškou budovy více než 46 metrů.
8.7. Celková šířka požárního průchodu v kombinaci s hlavním vstupem do budovy a stavby může zahrnovat chodník přiléhající k průchodu.
8.8. Vzdálenost od vnitřního okraje průchodu ke stěně budovy nebo konstrukce by měla být:
pro budovy do výšky 28 metrů včetně – 5 – 8 metrů;
pro budovy s výškou nad 28 metrů – 8 – 10 metrů.
8.9. Dlažba průchodů pro požární techniku musí být navržena pro zatížení od požárních vozidel.
8.10. V uzavřených a polouzavřených dvorech je nutné zajistit průjezdy pro hasičské vozy.
8.11. Průchody (oblouky) v budovách a konstrukcích musí být nejméně 3,5 metru široké, nejméně 4,5 metru vysoké a umístěny nejvýše každých 300 metrů a v rekonstruovaných prostorách při stavbě podél obvodu nejvýše každých 180 metrů.
8.12. V historickém vývoji sídel je dovoleno zachovat stávající rozměry průchozích průchodů (oblouků).
8.13. Slepé příjezdové cesty musí končit plochami pro otáčení požární techniky o rozměrech minimálně 15 x 15 metrů. Maximální délka slepé příjezdové cesty by neměla přesáhnout 150 metrů.
8.14. Průchody přes schodiště v budovách a objektech jsou umístěny ve vzdálenosti nejvýše 100 metrů od sebe. Když budovy a stavby na sebe navazují pod úhlem, bere se v úvahu vzdálenost po obvodu ze strany vnějšího vodovodu s požárními hydranty.
8.15. Při použití stylobátové střechy pro přístup k požárnímu zařízení musí být stylobátové konstrukce navrženy pro zatížení hasičskými vozy minimálně 16 tun na nápravu.
8.16. Řeky a nádrže musí být přístupné pro požární techniku pro sběr vody v souladu s požadavky předpisů požární bezpečnosti.
8.17. Plánovací řešení pro nízkopodlažní obytné budovy (do 3 podlaží včetně) musí zajistit přístup hasičské techniky k budovám a konstrukcím ve vzdálenosti nejvýše 50 metrů.
8.18. Na území zahrádkářského, zahrádkářského a dacha obecně prospěšného sdružení občanů musí být zajištěn přístup hasičské techniky na všechny zahradní pozemky sdružené do skupin a veřejných zařízení. Na území zahrádkářského, zahrádkářského a dacha neziskového sdružení občanů musí být šířka vozovky ulic nejméně 7 metrů, příjezdové cesty – nejméně 3,5 metru.

Přečtěte si více

Praxe používání zařízení pro kompenzaci tepelné roztažnosti v systémech zásobování teplou vodou a vytápění

Podle současných evropských předpisů musí každé vozidlo
při pohybu v kruhu se vejde do rozměrů:

s vnějšími 12,5 metry – vnitřními 5,3 metry;
vstupní chodba 7,2 metrů;
Minimální možný vnější poloměr nesmí být větší než 12,5 metru.

SP 42.13330.2016 „Územní plánování. Plánování a rozvoj městských a venkovských sídel“

Bod 11.11. Na koncích vozovek slepých ulic a silnic by měly být zřízeny plochy pro otáčení vozidel a v případě potřeby i vozidel veřejné osobní dopravy.

Bod 9.16 Síť silnic a cest v krajinných a rekreačních oblastech (silnice, aleje, stezky) by měla být pokud možno uspořádána s minimálními sklony v souladu se směry hlavních pěších tras a s ohledem na stanovení nejkratších vzdáleností k zastávkám, hřištím a sportovištím. Šířka cesty by měla být násobkem 0,75 m (šířka jízdního pruhu pro jednu osobu). Při vytyčování cest pro osoby se zdravotním postižením by měly být osvětleny a sklony by neměly překročit: podélný sklon – ne více než 8‰, příčný sklon – ne více než 2‰, šířku cesty – nejméně 1 m a také by měly být opatřeny kapsami pro odpočinek a otáčení kočárku každých 100-150 m.

str. 11.15 Poloměry obrubníku nebo okraje vozovky ulic a silnic by měly být stanoveny výpočtem, nejméně však 6 m; při absenci provozu je povoleno stanovit 1,0 m.
U veřejné dopravy (tramvaj, trolejbus, autobus) se poloměry zakřivení stanovují v souladu s technickými požadavky na provoz těchto druhů dopravy.

SP 37.13330.2012 “Průmyslová doprava”
7.4.9 Pro otáčení vozidel na konci slepých ulic a pro manévrování v místech vykládky a nakládky je nutné zajistit smyčky nebo plošiny, jejichž rozměry se určují výpočtem v závislosti na rozměrech vozidel a přepravovaného nákladu, ale ve všech případech se musí dodržovat následující pravidla:
pro jednotlivá motorová vozidla všeobecného použití – nejméně 12 x 12 m obdélníkového obrysu nebo s poloměrem nejméně 12 m pro smyčky;
U specializovaných vozidel, včetně zejména těžkých nákladních vozidel, musí být průměr otáčecích ploch nejméně 2,5 (u tahače s návěsem – nejméně 3,5) konstrukčního poloměru otáčení pro přední vnější kolo.

Grafické znázornění minimálních poloměrů otáčení pro vozidla, hasičské a další speciální vybavení pro různé budovy

Poloměr otáčení dlouhého vozidla. Rozměry vozidla (DxŠxV) 16,6 x 2,5 x 3,0. Poloměr otáčení 14,0 m.

Poloměry otáčení hasičských vozů a speciální techniky

Poloměry otáčení automobilů

Plán otočení vozidla

Nízkorychlostní skladové silnice

Téměř všechny sklady mají nebo by měly mít běžný typ dálnice (nedálnice) kategorie V (GOST R 52399-2005).

Přečtěte si více

Jak ředit vápno | Jak ředit hašené vápno, co to je Stavební materiály |

V mnoha případech vede vně podél jedné z bočních stěn skladu a má následující hlavní parametry prvků průřezu vozovky a vozovky:

Konvenční typ silnic pro motorová vozidla

Poznámky
1. Šířka bezpečnostního pásu je zahrnuta v šířce dělicího pásu a šířka okrajového pásu je zahrnuta v rameni.
2. Šířka krajnic na obzvláště obtížných úsecích horského terénu, úsecích procházejících obzvláště cenným územím, jakož i v místech s přechodovými rychlostními pruhy a s dalšími pruhy ve stoupání, s odpovídajícím technickým a ekonomickým zdůvodněním s vypracováním opatření pro organizaci a bezpečnost provozu, může být snížena na 1,5 m u dálnic kategorií IB, IB a II a na 1,0 m u silnic ostatních kategorií.
3. Ploty podél komunikací se umisťují ve vzdálenosti nejméně 0,50 m a nejvýše 0,85 m od okraje vozovky, v závislosti na tuhosti konstrukce svodidla.

Průřezy vozovky musí odpovídat profilům znázorněným na obrázku:

OB – krajnice, PCH – vozovka

Obrázek – Průřezy silnic kategorie V

Odstavné pásy a bezpečnostní pásy na dělícím pásu musí mít povrch vozovky stejné pevnosti jako vozovka.

Slepá příjezdová cesta do skladu nesmí být delší než 150 m a musí být zakončena otočnou plošinou, která umožní otáčení popelářských vozů, úklidových vozidel a hasičských vozů.

Pro parkování vozidel by neměla být zajištěna otočná plocha.

SP 18.13330.2011 “Územní plány pro průmyslové podniky”

5.21 Budovy, které tvoří polouzavřené dvory, lze použít v případech, kdy z technologických důvodů nebo z důvodu rekonstrukce nelze přijmout jiné plánovací řešení.

Polouzavřené dvory by měly být umístěny tak, aby jejich delší strana byla rovnoběžná s převládajícím směrem větru nebo s odchylkou maximálně 45°, zatímco otevřená strana dvora by měla směřovat k návětrné straně převládajícího směru větru.

Šířka polouzavřeného nádvoří s budovami osvětlenými okenními otvory nesmí být menší než polovina součtu výšek k vrcholu římsy protilehlých budov, které tvoří nádvoří, ale nejméně 15 m.

Pokud do dvora nedocházejí žádné škodlivé průmyslové emise, lze šířku dvora zmenšit na 12 m.

1 Dvůr se považuje za částečně uzavřený, pokud je ze tří stran zastavěn sousedícími budovami a má poměr hloubky k šířce větší než jedna.

2 Pokud je poměr hloubky dvora k jeho šířce větší než 3, pokud existuje možnost hromadění průmyslových rizik na dvoru, je nutné v části budovy, která dvorek uzavírá, zajistit otvor pro větrání o šířce nejméně 4 m a výšce nejméně 4,5 m. Spodní část otvoru se musí shodovat s plánovacími značkami přilehlého území. Instalace bran, plotů a jiných konstrukcí v otvoru, které narušují funkční účel otvoru, není povolena.

5.22 Používání budov, které tvoří dvory uzavřené ze všech stran, je povoleno pouze za předpokladu technologických nebo plánovacích důvodů a za dodržení následujících podmínek:
a) šířka nádvoří by zpravidla neměla být menší než největší výška k vrcholu římsy budov tvořících nádvoří, nejméně však 18 m;
b) křížové větrání dvora musí být zajištěno instalací otvorů v budovách o šířce nejméně 4 m a výšce nejméně 4,5 m, pokud existuje možnost hromadění škodlivých látek.

Přečtěte si více

Jak si vyzdobit interiér skleněnými dózami? – 10 atmosférických nápadů, které si snadno vyrobíte sami (27 fotografií)

5.23 V uzavřených a polouzavřených dvorech nejsou obecně povoleny přístavby budov, jakož i umisťování samostatně stojících budov nebo staveb.

1 Ve výjimečných případech je s řádným odůvodněním povoleno stavět ve vymezených nádvořích přístavby s výrobními zařízeními, které neemitují škodlivé látky, za předpokladu, že přístavba nezabere více než 25 % délky zdi a šířka nádvoří v místě přístavby nebude menší než polovina součtu výšek protilehlých budov, které nádvoří tvoří, a také za předpokladu, že budou dodrženy požadované požární odstupy.

2. V polouzavřených dvorech lze umístit samostatné energetické nebo větrací konstrukce; vzdálenost těchto konstrukcí od budov však musí splňovat požadavky pro výstavbu polouzavřených dvorů.

5.38 Šířka bran pro vjezd vozidel na pozemek by měla být brána jako největší šířka používaných vozidel plus 1,5 m, ne však méně než 4,5 m, a šířka bran pro vjezdy na železnici by neměla být menší než 4,9 m.

5.40 Šířka příjezdových cest na území zařízení a jejich skupin by měla být považována za minimální na základě podmínek co nejkompaktnějšího umístění dopravních a inženýrských komunikací a prvků zlepšení.

5.41 Vzdálenosti od obrubníku nebo okraje zpevněné krajnice dálnic k budovám a stavbám by neměly být menší než vzdálenosti uvedené v tabulce 2.