Měření odporu zemnících zařízení, zkušební metoda, zemnící měřicí zařízení, protokol

Tato technika je určena pro výrobu měření odporu uzemňovacích zařízení za účelem posouzení kvality uzemňovacích zařízení porovnáním naměřených hodnot odporu s normami podle článku 1.7.101 PUE (7. vydání) a článku 26.4 PTEEP. Pomocí této techniky se také provádí měření odporu uzemňovacích zařízení ochrany před bleskem. Metodika platí i pro měření odporu půdy, která podle odstavce 1.7.56. PUE by měla být určena jako vypočtená hodnota odpovídající ročnímu období, kdy odpor zemní smyčky nabývá nejvyšších hodnot.
Pro získání co nejrealističtějších výsledků doporučuje odstavec 26.4 PTEEP, aby byla měření prováděna během období největšího odporu půdy. Pokud jsou výsledky odporu uzemňovacích zařízení uvedené v tabulce č. 36 přílohy 3.1 PTEEP nadhodnoceny, jsou porovnány s naměřenými daty odporu půdy.

2.Metody měření

2.1. Metoda měření pomocí zařízení MRU-101.

2.1.1 Podmínky pro provedení měření a získání správných výsledků

Pro správné provedení měření musí být splněno několik podmínek. Přístroj automaticky zastaví proces měření, pokud jsou zjištěny následující abnormální situace:

Situace Symboly na displeji Vysvětlení
Šumové napětí přesahuje 24V LIMIT a UN
Šumové napětí překročí LIMIT 40 V a OFL se ozve dlouhé pípnutí
Chybí měření proudu -r- spolu se symbolem testovací zásuvky Nejsou připojeny žádné testovací vodiče požadovaného odporu nebo testovací vodiče nejsou připojeny k testovacím vodičům.
Odpor testovacích vodičů přesahuje LIMIT 50 kOhm spolu s hodnotou odporu testovacího vodiče v doplňkovém zobrazovacím poli Snižte hodnotu odporu testovacího vodiče nebo zvyšte vlhkost půdy v blízkosti sondy
Měřidla jsou mimo dosah OFL

Kromě toho měřič hlásí situace, ve kterých nelze výsledek měření považovat za správný:

Situace Symboly na displeji Vysvětlení
Chyba měření způsobená odchylkou odporu sondy o více než 30 % LIMIT
Bateriové články mají nízkou úroveň BAT
Po zapnutí měřiče klávesou R a také po zvolení funkce otočným přepínačem se na displeji zobrazí hodnota šumového napětí.
Pokud šumové napětí překročí 24 V, pak není možné provést měření; v této situaci je nutné zkontrolovat, zda jsou testovací vodiče připojeny k zařízení, zda je napájecí kabel připojen k síti, zda nedošlo ke zkratu nebo porušení elektrické izolace testovacích vodičů, které mohou rušit s měřeními.
POZOR! Elektroměr je navržen tak, aby fungoval při šumovém napětí nižším než 40 V. Přivedení napětí vyššího než 40 V na jakékoli testovací konektory může poškodit elektroměr.

Měření se spustí po stisknutí tlačítka START.
Zařízení provede cyklus měření, a pokud neexistuje žádný z výše popsaných důvodů pro zablokování. Během měření se v hlavním poli displeje zobrazují symboly D-D – přenos signálů z verze tohoto měřícího stupně a v poli aktuální hodnoty parametrů měřených v tomto režimu měřiče. Po dokončení měření se zobrazí hodnoty hodnoty odporu a odporu testovací sondy nebo odporu půdy. Další parametry měřiče lze zobrazit stisknutím tlačítka SEL.
Glukometr automaticky vybere rozsah měření pro každou funkci.

Třípólový obvod je hlavní obvod pro měření odporu zemnících zařízení. Postup je:
1. Připojte zemnící elektrodu k měřicí zásuvce měřiče označené jako „E“ (obr. 8);
2. Zapíchněte proudovou měřicí sondu do země ve vzdálenosti větší než 40 m od testované zemnící elektrody a připojte měřicí vodič k měřicí zásuvce „H“ měřiče;
3. Zasuňte testovací sondu potenciální libry do vzdálenosti větší než 20 m od testované zemnící elektrody a připojte ji k měřicí zásuvce „S“. Testovaná zemnící elektroda, proudová sonda a potenciální sonda musí být zapojeny do jedné linie;
4. Nastavte otočný přepínač funkcí do polohy RE Зр;
5. Stiskněte tlačítko START;
6. Odečtěte odpor zemnícího zařízení RE a také odpor měřicích sond Rs a Rh. Konkrétní hodnoty lze číst z hlavního pole displeje po stisku klávesy SEL.
7. Zopakujte měření (podle odstavců 5 a 6) po přemístění sondy pro měření potenciálu 1 m k měřené zemnící elektrodě. Pokud se výsledky měření liší o více než 3 %, vzdálenost od proudové sondy k testované uzemňovací elektrodě by se měla výrazně zvětšit a měření by se měla opakovat. Optimální poloha potenciální sondy je 62 % vzdálenosti mezi proudovou sondou a testovanou zemnící elektrodou.

Rýže. 8. Třípólový obvod pro měření zemního odporu

Zvláštní pozornost by měla být věnována kvalitě spojení studované zemnící elektrody s měřicími vodiči. Kontaktní plocha musí být bez barvy, rzi atd.
Pokud je odpor měřicích sond příliš vysoký, naměřený zemní odpor bude mít další chybu.
Zvláště velká chyba měření je pozorována při měření malé hodnoty zemnicího zařízení, které má volný kontakt se zemí (tato situace nastává, když je zemnicí zařízení vyrobeno jako dobrá elektroda, zatímco horní úroveň libry je suchá a má špatný kontakt). vodivost).
Za těchto podmínek je poměr odporu měřicích sond k odporu zkoumané zemnící elektrody velmi velký a v důsledku toho závisí chyba na tomto poměru.
Poté lze podle vzorce uvedeného v příloze Technické údaje provést výpočty pro vyhodnocení vlivu odporu zkušebních vodičů, což je zajištěno pomocí diagramu uvedeného v téže příloze.
Kontakt měřicích sond se zemí lze zlepšit např. navlhčením místa instalace sondy v zemi vodou nebo přemístěním sondy na jiné místo na povrchu půdy.
U testovacího vodiče se musí také zkontrolovat, zda není poškozená izolace nebo zda není přerušený kontakt se svorkou sondy, zda je svorka připojena k testovací sondě, zda není kontakt poškozen korozí.
Ve většině případů je přesnost měření dostatečná. Je však třeba si uvědomit velikost chyby vyplývající z měření.

V případě, že je nutné provést měření bez dodatečné chyby kvůli odporu testovacích vodičů, je použit čtyřpólový obvod.
POZOR:
Pro měření odporu půdy se doporučuje čtyřpólový obvod.
Pro měření zemního odporu musíte:
1. Připojte zemnící elektrodu k měřicím zdířkám měřiče označeným „E“ a „ES“ (obr. 9).
2. Nainstalujte proudovou sondu do země ve vzdálenosti větší než 40 m od zemnící elektrody a připojte ji do zásuvky „H“.
3. Potenciální sondu instalujte do země ve vzdálenosti 20 m od měřené zemnící elektrody, připojené do zásuvky „S“. Zemnící elektroda (proud a potenciál) a měřicí sondy musí být řazeny v jedné linii.
4. Otočný přepínač funkcí musí být nastaven do polohy RE 4p.
5. Stiskněte tlačítko START.
6. Odečtěte hodnotu zemního odporu a také odpory měřicích sond Rs a RH. Konkrétní hodnoty lze číst z hlavního pole displeje stisknutím klávesy SEL.
7. Zopakujte měření (podle odstavců 5 a 6) po posunutí sondy pro měření potenciálu o 1 m dále k měřené zemnící elektrodě. Pokud se výsledky měření liší o více než 3 %, pak se vzdálenost aktuální měřicí sondy k testovanému subjektu výrazně zvětší a měření se opakují. Optimální poloha sondy pro měření potenciálu je 62 % vzdálenosti mezi proudovou sondou a testovanou zemnící elektrodou.

Obr.9. Čtyřpólový obvod pro měření zemního odporu

2.1.4 Měření celkového odporu zemnící elektrody pomocí třípólového obvodu (pomocí klešťových měřičů)

Měřiče řady MRU-100 lze použít k měření parametrů víceprvkových zemnících elektrod (sada zemnících elektrod je připojena k systému zemnícího zařízení) bez nutnosti jejich odpojování.
Klešťové měřiče slouží k přístrojovému stanovení proudů protékajících jednotlivými elektrodami uzemňovacího zařízení následujícím postupem:

Obr. 10 Použití měřiče k měření odporu víceprvkového uzemňovacího zařízení pomocí třípólového obvodu

1. Připojte zkoumanou zemnící elektrodu k měřicí zásuvce měřiče označené symbolem „E“ (obr. 10).
2. Proudová měřicí sonda je zaražena do země ve vzdálenosti větší než 40 m od testované zemnící elektrody a připojena měřicím vodičem k měřicí zásuvce „H“.
3. Potenciální sonda se instaluje do země ve vzdálenosti 20 m od měřené zemnící elektrody, připojí se do zásuvky „S“. Zemnící elektroda (proudová a potenciálová), měřicí sondy musí být řazeny v jedné linii.
4. Připojte měřicí klešť kabelem ke konektoru a uchopte měřicí drát připojený k měřicí zásuvce „E“ rukojetí měřicí kleštiny.
5. Nastavte otočný přepínač funkcí [U] do polohy RE ZR.
6. Stiskněte tlačítko START.
7. Odečtěte zemní odpor RE a také hodnoty odporu měřicích sond Rs a RH. Hodnoty pro konkrétní parametry lze číst z hlavního pole displeje po stisknutí klávesy SEL.
8. Zopakujte měření (podle odstavců 5 a 6) po posunutí sondy pro měření potenciálu o 1 m dále k měřené zemnící elektrodě.
Pokud se výsledky měření liší o více než 3 %, pak výrazně zvyšte vzdálenost aktuální měřicí sondy od zkoušeného předmětu a měření opakujte. Optimální poloha sondy pro měření potenciálu je 62 % vzdálenosti mezi proudovou sondou a testovanou zemnící elektrodou.
Při měření odporu zemnících vodičů, sestávajících ze soustavy elektrod připojených ke stožáru elektrického vedení, je někdy potřeba zjistit nejen odpor jednotlivých prvků zemnícího vodiče, ale i celkový odpor celého jeho systému. elektrod. Změřením hodnot odporu jednotlivých zemnících prvků RE1, RE2, RE3, RE4 se celková hodnota odporu systému určí pomocí vzorce:

K měření rezistivity půdy využívají měřiče odpor jednotlivých elektrod zemnícího systému, pro který byly v geologii vyvinuty speciální přístroje.
U těchto přístrojů se podobná funkce měření nastavuje jednoduchým výběrem polohy otočného přepínače funkcí.
Z metrologického hlediska je tato funkce shodná se čtyřpólovým obvodem měření zemního odporu, obsahuje však doplňkový postup pro zadání vzájemné vzdálenosti mezi měřicími sondami a zemnicími elektrodami do přístroje.
Výsledek měření – hodnota měrného odporu se určí automaticky podle vzorce r = 2pd RE, který se používá ve Wernerově metodě měření.

Výše uvedená technika předpokládá stejné vzdálenosti mezi elektrodami.

Obrázek 11. Obvod pro měření odporu půdy

Postup používaný k měření odporu půdy je následující:
1. Měřící sondy jsou instalovány v zemi v přímce ve stejných vzájemných vzdálenostech a
připojené k měřicím zásuvkám označeným symboly „H“, „S“, „ES“ a „E“
2. Otočný přepínač je nastaven do polohy „p“.
3. Stiskněte tlačítko START.
4. Pomocí tlačítek se šipkami změňte vzdálenost mezi elektrodami zobrazenou na displeji tak, aby co nejlépe odpovídala skutečné vzdálenosti.
5. Stiskněte tlačítko START.
6. Odečtěte hodnotu odporu uzemnění RE a také hodnoty odporu měřicích sond Rs a RH. Hodnoty pro konkrétní parametry lze číst z hlavního pole displeje po stisknutí klávesy SEL.
POZOR: ve výpočtech se předpokládá, že vzdálenosti mezi jednotlivými měřicími sondami jsou stejné (Wernerova metoda). Pokud tomu tak není, musí být jednotlivá měření odporu elektrod a následné výpočty prováděny nezávisle.

2.1.6 Bezpečné pracovní postupy

Měřicí práce se provádějí podle pracovního povolení nebo na objednávku. Druh evidence práce určuje pracovník elektrolaboratoře, který má právo vydávat příkazy a příkazy. Pracovat mohou osoby z řad elektrotechnického personálu, kteří jsou minimálně 18 let, proškolení a certifikovaní ve znalostech bezpečnostních předpisů, bezpečnostních norem a této techniky, kteří jsou vybaveni nářadím, osobními ochrannými prostředky a speciálním oděvem.
Tým se musí skládat minimálně ze dvou lidí:
— pracovník se skupinou elektrické bezpečnosti nejméně III;
– člen týmu se skupinou elektrické bezpečnosti minimálně III.
Kovové tyče nesmí mít otřepy. Kladivo by mělo pevně přiléhat k rukojeti a nemělo by mít žádnou vůli.
Při napájení napětím z vnějšího zdroje musí být vypracována a provedena organizační a technická opatření, a to jak v místě připojení, tak na pracovišti.
Připojovací vodiče, napájecí kabel, snižovací transformátor musí být dvojitě izolované.
Přístroje v měřicích obvodech musí být instalovány na izolovaném podkladu.
Je zakázáno provádět práce ve vysoké vlhkosti, jakož i v požárních, požárních a výbušných prostředích a místnostech.
Na základě výsledků měření je sepsán protokol stanoveného formuláře. Osoby, které se dopustily porušení bezpečnostních předpisů nebo PTEEP, jakož i osoby, které zkreslily spolehlivost a přesnost měření, jsou odpovědné v souladu s legislativou a předpisy o mobilní elektrotechnické laboratoři.

• Metodika zkoušení systémů ochrany před bleskem
• Metodika měření napětí a proudů napájecí sítě
• Technika měření osvětlení
• Metoda měření izolačního odporu

Aby byl život v soukromém domě bezpečný a všechna zařízení připojená k elektrické síti fungovala správně, je třeba zkontrolovat odpor uzemňovacích zařízení. Ochranný obvod, který brání osobě dostat se pod napětí, musí být neustále v provozuschopném stavu. Abyste předešli nehodám, musíte zkontrolovat jeho stav – proto je plánované měření uzemnění. Zvažme, jaké metody existují pro měření odporu uzemňovacích zařízení a jak je správně provádět.

Co je měření zemního odporu?

Postup, při kterém lze určit odpor uzemňovacího zařízení nebo samostatné zemnící elektrody, se nazývá měření odporu uzemňovacího zařízení. Zemnící obvod musí být v dobrém stavu, aby v případě poškození elektrické sítě nebo zkratu mohl ochránit obyvatele domu před úrazem elektrickým proudem. Je zaražen do země, aby byly chráněny všechny elektrické spotřebiče připojené k síti. Koneckonců, pokud se ukáže, že zařízení je vadné, pak vám pracovní uzemňovací zařízení umožní rychle vypnout ochranné zařízení.

Zemnící obvod je systém s určitým počtem zemnících elektrod. Jedná se o měděné a ocelové tyče, které jsou navzájem bezpečně spojeny. Uzemňovací systém v soukromém domě je vyroben následovně: v krátké vzdálenosti od elektrického panelu je určitý počet kovových kolíků zaražen do hloubky 2,5 až 5 metrů ve vzdálenosti 2,5 m mezi kolíky. Jsou svařeny dohromady v pásech, aby vytvořily obrys. K zemnícímu obvodu je přivařena odbočka, na kterou jsou připojeny všechny kovové konstrukce budovy nebo podpěry venkovního vedení. Uzemnění podléhá také nulovému vodiči napájecího kabelu na vstupu do domu a kovové vložky na nekovových vodovodních a topných potrubích a také kovové plynové potrubí.

Důležité! Doporučená hodnota odporu zemní smyčky je 4 ohmy. S tímto množstvím odporu, to maximálně efektivní.

Jak mohu zkontrolovat hodnotu odporu?

Existuje několik způsobů měření uzemňovacích zařízení v soukromém domě, ale nejúčinnějším způsobem je použití speciálního zařízení, jako je měřič odporu uzemňovacího zařízení IS-20 a měřič odporu půdy (dále jen ohmmetr).

Před vstupem do soukromého domu nebo po rekonstrukci se provádí ohmmetrový test. Rovněž je nutné provést plánované měření zemního odporu – minimálně jednou za 1 let.

Kontrola zemního odporu ohmmetrem je sekvenční proces.

Poznámka! V zásuvce momohou být 3 vodiče, z nichž jeden má žlutozelenou izolaci – to je “ochranný vodič“ (zbytek jsou fáze a nula). Pokud má 2 vodiče místo 3, znamená to, že v síti není napájení. ochranný vodič.

Měření odporu ohmmetrem

Dalším zařízením pro měření zemního odporu je ohmmetr. Jedná se o zařízení pro měření elektrického aktivního (ohmického) odporu.

Poznámka! Ohmic je odpor samotného vodiče. Jeho hodnota je konstantní pro jakýkoli proud: stejnosměrný i střídavý.

Nejoblíbenější model ohmmetru používaný specialisty.

Pozor! Pro kontrolu ochrany ohmmetrem potřebujeme kovový kolík proudová elektroda a potenciální elektroda. Je také lepší provádět měřicí práce pomocí ohmmetru in zimní období Zkoušku je možné provést za suchého počasí, ale pro stanovení odporu uzemňovacího zařízení v závislosti na provedení se používají korekční faktory. Pokud provádíte měření v dešti, zařízení může dát chybu a dostanete chybný výsledek.

Měření zemního odporu ohmmetrem zahrnuje následující kroky:

1. Ohmmetr je umístěn na suchém povrchu.
2. Zařízení se zapne a zvolí se vhodný režim měření.
3. Vyberte možnost připojení pro měření odporu.
4. Proudové a potenciální elektrody se vkládají do země do hloubky asi 50 centimetrů.
5. V místě, kde se elektroda připojuje k zemnící svorce, je povlak chráněn a jsou připojeny ohmmetrické sondy.
6. Na ohmmetru se měření zapíná stisknutím tlačítka.
7. Po dokončení měření přístroj zobrazí naměřenou hodnotu uzemňovacího zařízení.

Po zkoušce je obvykle vystaven protokol o měření odporu uzemňovacího zařízení.

• Zkušební laboratoř
  • Elektrofyzikální měření (EPI)
    • Měření izolačního odporu vodičů a kabelů
      • Měření izolačního odporu kabelových vedení
      • Měření izolačního odporu elektromotoru
      • Měření izolačního odporu elektrických rozvodů
      • Testování žebříku
      • Testování střešních zábradlí
      • Měření spalin
      • Měření světla
      • Měření hustoty tepelného toku
      • Měření kvality elektrické energie
      • Testování systémů nuceného větrání
      • Testování systémů přirozené ventilace (testování přirozené ventilace)
      • Individuální zkoušky ventilačních systémů
      • Testování systémů pro odvod kouře
      • Certifikace ventilačních systémů
      • Testování a seřizování ventilačních systémů
      • Měření vnitřní teploty
      • Měření vlhkosti vzduchu v bytových a administrativních prostorách
      • Měření teploty a vlhkosti
      • Měření osvětlení v bytových a administrativních prostorách
        • Měření osvětlení luxmetrem
        • Měření osvětlení v interiéru
        • Měření umělého světla
        • Testy prodyšnosti
        • Termovizní inspekce budov a konstrukcí (termografie)