Jak si vybrat bonsaj – ETOILE Flora
No, v podstatě mi to loni vyrostlo z žaludů. Tři. Jako obvykle je není kam zasadit – obzvlášť vzhledem k velikosti dospělého stromu. Samozřejmě se dospělého stromu možná nedožiju, ale i tak;) Pár sazenic daruju, ale jednu bych ráda nechala někde poblíž.
Už jsem si podle návodu od SK ušpinil ruce s tím otrhaným a ohnutým modřínem. Experiment je v plném proudu ;)
Otázka: Je možné nějakým způsobem tvarovat dub jako „zahradní bonsaj“? Zaštípnout, zastřihnout atd.? Nedat mu úplně specifický tvar, ale jednoduše zkrátit délku větví, výrazně omezit růst a udržet rostlinu na výšce asi dvou metrů? Nebo je to naprosto šílený nápad?
Prosím, neházejte pantofle;) Pokud je to úplný nesmysl, tak třetí sazenici daruju potřebným – tyto duby jsou zatím vysoké jen asi dvacet centimetrů:)
| Ojika |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 11:08:37 |
Ojika! Asi před 5-6 lety (nebo možná 7) jsem zasadil žaludy tohoto dubu, javoru a ořechu mancha do školky. Předloni jsem některé z nich daroval a letos jsem zjistil, že vyrostly vyšší než já – kmeny velké jako palec. Sedí těsně u sebe – teď mě taky trápí – kam tyhle vzrostlé stromy dát.
Na pozemku mi rostou tři duby – všechny jsou staré asi 15 let. Ten, co roste na severní straně domu, je sám o sobě „bonsait“ – koruna je hustá, tlustá, větve sahají až k zemi. Téměř nikdy ho nezastřihuji (jen všechno, co vyčnívá na cestu a překáží při chůzi), a u druhého zastřihuji větve, které převisnou přes štěrkový zásyp. Nemůžu říct, že by je prořezávání uráželo. SK také zřejmě říkal, že duby se dají v rozumných mezích zastřihávat. Ale dub červený není moc malý „strom“ a jeho habitus je štíhlejší než u běžného. A pokud mi pod břízami roste ještě něco jiného (stejně starého jako duby), tak přímo pod nimi roste jen zakrslý hajníček a pštros. Doufám, že takové výsadby se později nestanou pro zahradu problémem. Co se týče ořešáku mandžuského, ten se dá pěstovat v tzv. plazivé formě. Někde mám popis metody konkrétně pro kaštany, vlašské ořechy atd. Podívám se po něm.
| Z |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 11:26:00 |
Měl jsem dojem, že tempo růstu listnatých stromů velmi závisí na typu půdy. Dub červený, vysazený před pár lety (sazenice, 20 cm s uzavřeným kořenovým systémem), za tuto dobu prakticky nezvýšil výšku (je živý, listy každoročně kvetou a opadávají). Podobná situace s kaštanem (za 6 let prakticky nevyrostl, stejných 30 cm). Běžné duby přesazené z lesa také nerostou moc rychle, za sezónu dorostou 20 cm na výšku, 40 cm na šířku (při výšce 1,5-2 metry) a dobře snášejí prořezávání. Půda je obyčejná těžká hlína. Jedinou výjimkou (z listnatých stromů) jsou břízy, vrby a jeřáby, ty rostou docela rychle.
| ZG |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 12:39:24 |
Dub červený roste rychleji než stopkatý. Rychleji zakoření a začne radostněji růst. Zároveň jasně identifikuje dirigent a Robur obvykle dlouho přemýšlí, kde je jeho vrchol. :))
Ale KD s pěstováním v nádobách nespěchá. Možná byste ji měli pěstovat v vaničce?
Čistě teoreticky si myslím, že z červeného dubu může být bonsaj. Čistě prakticky neznám nikoho, kdo by to dělal. Takže, Ožiku, budeš průkopník. :)) No, přidám se, protože i když je to kráska, jeho přirozenou velikost nepotřebuji.
Co se týče toho, co pod ním roste – to neroste. V hájích KD na Losiném Ostrově je pod nimi jen velmi málo čehokoli. No, zhruba stejně jako pod obyčejnými duby. Ale v mé knize o triliích jsou nádherné fotografie trilií pod KD. :))
| Lyolya |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 14:15:56 |
Měl jsem 15 let trvající experiment s obyčejným dubem. Pak, když byly moje děti ještě malé, bohužel našly na pozemku vyklíčený žalud a požadovaly jeho záchranu. Moje výzvy k jeho vrácení do přírody byly neúspěšné a rozhodl jsem se ho zaštípnout. Každé jaro jsem 2–3krát zaštípl všechny mladé větve. Za 15 let dosáhl výšky asi 1,20 cm a měl docela kompaktní obvod. Naštěstí jsem ho loni v létě mohl darovat. Vždycky jsem si připadal jako zločinec, který úmyslně mrzačí živé. Koneckonců, dub je dub.
| poflakovat se |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 14:33:32 |
Ojiko, díky za téma, sám jsem přemýšlel, že ten červený dub (teď už 30 cm) udržím v slušném stavu, ale je mi ho chudáka líto, nedokážu se přimět ho štípnout, zdá se, že ho to bolí. Každopádně ho dám do dobrých rukou.
| Natka |
| moskevský region Vesnice Zarechye |
| 09.10.2007 |
| 16:26:54 |
Není problém, že pod dubem nic neporoste, plánuji ho (pokud ještě riskuji, že si rostlinu nechám na experiment :) zasadit do té části zahrady, kde nebudou žádné záhony. A pokud mi dub zničí třapatku a další plevel – za to mu moc děkuji ;))
Bojím se ho sázet na severní stranu domu, u nás v zimě fouká severní vítr od Volhy, který mrzne všechno křehké, a zdá se, že zimní odolnost červeného dubu je ještě horší než u stopkového? Stopkové v okolí dříve úplně vymrzaly. [2] ZG, o to jde, mám dobře pohnojený písek a když strom vybuchne, tak vybuchne;) Proto vyvstala otázka formace. [3] Lёl, ve vaně — myslíš zakopanou? :) A co, na tom něco je. Vykopat starý sud a. Jen tam, kde plánuji zasadit dub, se sud kopat nedá — mám tam základy od starého panského sídla, samé cihly. I když, možná na takovém místě to sud potřebovat nebude ;))
Obecně to s největší pravděpodobností zkusím, protože přirozená velikost lípy mi stačí – stín pro půlku pozemku :)) [4] Tusjo, děkuji. Zkusím to zaštípnout. Zvlášť když jsem už zastřihla kořeny sazenic, které prorostly nádobou. [5] Natko, „doktor řekl „střih“, tak střih!“;) Podívejte, Japonci si s víčky dělají legraci;) Já se k této problematice taky nechovám tak citlivě, stříhám všechno, co se dá – jinak by to úplně zarostlo;))
| Ojika |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 16:52:15 |
Odžika, nebo možná v nezakopaném stavu. Moje rostou jen tak stojící na povrchu. Bojím se, že když jsou zakopané, rychle se vynoří a vylezou ven nezakopané. :))
V cihlách to může být taky tišší. Ale dokud to nezapustí kořeny hlouběji.
| Lyolya |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 16:55:04 |
Ojiko, s bylinkami a řezanými jabloněmi mi nevadí, švestky taky, ale s dubem je problém. V našem lese jich je tak málo, natož červenolistých. Chvíli jsem přemýšlela, že ho do lesa zasadím, ale bojím se, že uhyne. Asi se překonám a zkusím ho tvarovat. Sice jsem to už zkoušela s olivou a nakonec měl zajímavé vlnité svěšené větve, ale jednoho dne jsem se podívala a uvědomila si, že je to nějaká ošklivost a teď si prostě roste, jak chce, a kvete dvakrát do roka
| Natka |
| moskevský region Vesnice Zarechye |
| 09.10.2007 |
| 17:19:01 |
| Ojika |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 18:36:05 |
Natko, před deseti lety jsem v lese zasela duby, jak stopkaté (běžné), tak červené. Ty běžné rostou, některé stromy už mají 80 centimetrů – metr :) A vyrostlo jich hodně červených, ale pak po zimě 2002 jsem je nenašla :(
| Ojika |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 18:38:05 |
Von, řekni mi, jakou barvu mají teď tvoje červené duby? Šarlatově červenou? Je těžké vykopat patnáctileté duby, ale jak se uchytí?
Dub červený se regeneruje výhonky z pařezu, nedávno jsem se zajímal o světlý keř, keř se ukázal jako dub červený, rostoucí z pařezu o průměru 10 cm. Ach, jak bych chtěl dub červený, vezmu si ho do dobrých rukou, z žaludů už rostou 4 řapíkaté, ale jsou nemocné padlím.
| Marie habrová |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 23:33:56 |
V předchozích letech byly ohnivě rudé. Letos ještě nezčervenaly. Celý problém je, jak to sdělit.
| Z |
| Moskva |
| 09.10.2007 |
| 23:38:25 |
Ojika, dub snáší prořezávání velmi dobře, takže neváhejte, řežte na jaře. Ale zaštipovat není potřeba.
| pojištění |
| Moskva |
| 10.10.2007 |
| 01:01:35 |
Dub červený jsem si koupil 29. září 1999 s uzavřeným kořenovým systémem, vysoký 30 cm. První tři roky rostl pomalu a pak se „rozjel“. Každý rok na jaře mu všechny listy zmrzly a myslím, že proto dub neroste tak rychle. Letos nebyly silné mrazy a růst větví je velmi velký. Teď má asi tak 4 metry. Roste na jižní straně domu.
| OLA |
| Petrohrad |
| 10.10.2007 |
| 01:25:28 |
Zde je fotka řapíkaté rostliny. Bezpochyby se stříhá každé jaro. (Omlouvám se za špatnou kvalitu fotografie) http://www.photoshare.ru/office/image.php?id=851838
Padlí je běžné.
| fillyjonk |
| Zelenograd |
| 10.10.2007 |
| 06:28:33 |
SK, chápu, budu řezat!;)) Jenže, asi ne na jaře, ale příští rok. Zatím tam není co řezat – tohle mě do budoucna zajímá:))
filifyonko, fotka je inspirativní a povzbudivá, děkuji!:))) Nevím, jak to má s tím červeným dubem a MR, ale stejně něco topazuji, a ono to dostane. Na malých sazenicích dva roky žádný MR nebyl.
Arlekino, taky díky za fotku! Takže můžeme vyvodit obecný závěr – dub snáší prořezávání (a SK to potvrdila :)). Výborně:)))
| Ojika |
| Moskva |
| 10.10.2007 |
| 18:18:54 |
Duby se obvykle používají na bonsaje. Proč si neudělat bonsaje i my?
Mimochodem, další výhoda červeného dubu: padlí se na něm nevidí.
| Lyolya |
| Moskva |
| 10.10.2007 |
| 19:38:57 |
Lёl, přesně tak – moje broučky sedí v dětském pokoji už druhý rok a neviděla jsem na nich žádné MR, i když v něm poblíž něco bylo.
| Ojika |
| Moskva |
| 10.10.2007 |
| 19:59:56 |
„Červený dub je odolný vůči škůdcům a chorobám, včetně padlí, metly našich dubů“ – z knihy Aksenov E. S. Aksenova N. A. Okrasné rostliny
| Marie habrová |
| Moskva |
| 10.10.2007 |
| 22:53:30 |
| Z |
| Moskva |
| 11.10.2007 |
| 10:34:04 |

Bonsai je miniaturní strom, kousek živé přírody u vás doma. Vzniká sevřením, řezáním a nuceným ohýbáním větví. Pěstování trvá mnoho let. Nejcennější jsou nejmenší kopie dokončených skladeb. Nejlepším materiálem pro tvorbu bonsají jsou rostliny se stromovitým tlustým kmenem, křivými větvemi, odstraněnou kůrou, dutinou, mechem a dalšími znaky starověku a přirozenosti.
Před výběrem stromku myslete na jeho kompatibilitu s interiérem. Bonsai je optimální pro minimalismus a japonský styl, ale můžete si vybrat možnost pro jakoukoli jinou.
Jaké by to mohly být rostliny?
- Stálezelené rostliny (borovice, túje, smrk, jalovec, cypřiš, buxus aj.) jsou nenáročné na péči a vyžadují zimní údržbu a příjemnou vlhkost. V opačném případě se vegetativní růst zpomalí, výhonků bude málo, jehlice zežloutnou a opadnou.
- Listnaté stromy (fíkus, bříza, jilm, dub, lípa, jeřáb, kaštan, vrba aj.) jsou stabilnější než jehličnany. Je lepší je brát se zelenými listy, abyste měli jistotu, že po opadu v zimě na jaře vyrostou.
- Kvetoucí (růže, šeřík, granátové jablko, magnólie atd.) jsou dekorativní, milují zálivku a hnojení, jsou citlivé na řez a sluneční záření a jsou náročné na zimní údržbu.
- Plodící (jablko, švestka, třešeň, broskev, citrusy atd.) – krásně kvete a plodí. Potřebují draslík a pečlivou zimní péči.
Volba se provádí nejen na základě vzhledu dekorativní trvalky, ale také s ohledem na podmínky údržby – teplota, vlhkost, dodatečné světlo. Pěstování bonsají je druh rituálu a meditace.
Před nákupem si znovu rozmyslete, zda máte čas, trpělivost a vytrvalost věnovat mu potřebnou pozornost. Nebo se spokojíte s variantou bonsaje vyrobenou ze stabilizované rostliny, která nevyžaduje čas a úsilí.
Jakmile budete mít doma zelenou kompozici, okamžitě ji ucítíte. Odborníci na Feng Shui tvrdí, že bonsaje zlepšují energii v místnosti.

Na co si dát při nákupu pozor
Bonsai je dlouhá a náročná na pěstování. Jedná se o drahou rostlinu. Abyste zajistili, že se vám bude líbit co nejdéle, před nákupem věnujte pozornost:
- celkový stav rostliny je silný, zdravý strom;
- silný, velký, rozvětvený kořenový systém ve všech směrech;
- přítomnost mladých výhonků a pupenů;
- nepřítomnost poškození listů, kmene a větví, které se objevily po vytvoření koruny;
- infekce hmyzem, plísňové, virové a parazitární infekce;
- rostlina musí být v nádobě dlouho zakořeněná a ne jen přesazená;
- nekupujte zlevněné rostliny, mohou být ve špatném stavu;
- zkontrolujte neporušenost hrnce.
Vzhled rostliny
Rostlina by měla vypadat silně a dobře upravená. Pečlivě jej zkontrolujte a zkontrolujte, zda:
- kmen by měl být u základny mírně širší a směrem nahoru užší;
- pokud jsou jehlice na jehličnatém stromě krátké a lesklé, znamená to, že je mladý;
- jehličnaté druhy mají kompaktní korunu;
- kořeny jsou dobré, rovnoměrně rozložené ve všech směrech;
- na větvích jsou silné mladé výhonky;
- spodní větve jsou tlustší a delší než horní:
- pokud listnaté stromy nemají listy, měla by být jasně viditelná struktura výhonků;
- kůra má krásný vzor;
- strom má zajímavé křivky;
- na kmeni by neměly být žádné stopy po tvorbě koruny.
Poté, co si stromeček přivezete domů, ho budete muset vytvarovat sami – ostříhat, přesadit, krmit, ošetřovat, chránit před parazity, svítit a navlhčit, jinak ztratí svou dekorativní hodnotu.
Přítomnost škůdců a chorob
Lidé v moderním městě potřebují klid a odpočinek. Zelené rostliny svým vzhledem a přítomností vytvářejí oblasti psychické relaxace. Tyto vlastnosti jsou vlastní zdravé, krásné zeleni a bonsajím. Ale ne každý z nás má čas, ne každý chce a ví, jak správně pečovat o zelené kompozice.
Pokojové rostliny onemocní a jsou postiženy škůdci, když jejich podmínky nejsou zdaleka přijatelné. Pokud je s vaší bonsají něco v nepořádku, okamžitě uvidíte:
- vysychání – stane se, pokud strom není napojen, nebo je zaplaven nebo se usadil roztoč;
- Na listech jsou dírky a ohlodané hadovité chodby – můry, listonohy;
- bílé načechrané hrudky, jako vata, jsou připevněny k listům a výhonkům – vejce mealybug;
- ochablé, povislé, vybledlé listy s hnědými skvrnami – hniloba kořenů v důsledku přemokření;
- bledost koruny s vodnatými tmavými oblastmi – hypotermie, omrzliny;
- celkový pomalý vzhled, natahování nahoru, zmenšující se listy – špatné osvětlení.
Toto je malá část výčtu možných problémů, kterým naši zelení přátelé podléhají. Moderní věda má mnoho prostředků k boji proti chorobám a škůdcům. Máte na výběr:
- zapojte se do tohoto boje a dejte mu to, co zbývá z vašeho volného času a energie;
- opustit nemocné rostliny a zůstat bez relaxace;
- Využijte nejnovější vědecký vývoj a pořiďte si stabilizované rostliny, abyste se emocionálně uvolnili a užili si všechny radosti zahradničení.
Živá stabilizovaná bonsai je vytvořena ze stabilizovaných prvků a zachovává si zdravý vzhled, pružnost, pružnost, svěžest a atraktivitu. Nepotřebuje zalévání, přesazování, prořezávání, vytváření koruny ani dodatečné osvětlení. Strom nepřitahuje hmyz a neonemocní. Na dovolené ji můžete klidně pár týdnů nechat doma a po návratu uvidíte svou bonsai ve skvělé formě. Je schopen udržet takový bezvadný stav po mnoho let.

Jak koupit bonsaje a neudělat chybu
Pokud se vám miniaturní stromek se složitým tvarem opravdu líbí a už ho vidíte ve svém interiéru, nezbývá než zhodnotit, kolik času jste ochotni této rostlině věnovat. Pokud to stačí jen na rozjímání, potřebujete stabilizovanou bonsaj. Pokud nejste příliš vytížení a umíte pravidelně zastřihávat, vázat, štípat, pečlivě prozkoumávat a opravovat každý kořen, každou větvičku a list – vezměte si mladou rostlinku.
Jak neudělat chybu při nákupu. Zde je několik tipů:
- Jakmile si vyberete rostlinu, pečlivě zkontrolujte listy. Měly by být světlé a zelené. Neměly by být žádné žluté nebo bezlisté větve;
- z internodií by měly vyrůst nové listy;
- při hlazení nebo třepání korunou listy neopadávají;
- kořeny v drenážním otvoru by měly být pevné, ne černé;
- půda – mírně vlhká (ne mokrá a ne suchá);
- Je lepší pořídit kopii ihned po nové dodávce zboží (bez slevy);
- Zjistěte, jak se vaše rostlina jmenuje a jak se o ni starat.
Dodržujte všechny pokyny pro péči doma.
Jak koupit stabilizovanou bonsaj a neudělat chybu? Tato bonsai je mistrovsky zpracovaný šperk. Každá rostlina je ručně vyrobena specialistou z připravených glycerinizovaných přírodních materiálů. Rostlina bez kořenů se ukáže jako harmonická a proporcionální. Tipy na nákup:
- pečlivě prozkoumejte kmen a větve tak, aby spoje nebyly vidět;
- listy jsou rovnoměrně zbarvené, bez skvrn nebo pruhů;
- větve a listy – elastické, pružné, přírodní;
- Kmen je silný, přirozeně vypadající.
Péče o tuto rostlinu je minimální – vyfoukejte prach studeným vzduchem z fénu. Existují však podmínky, za kterých jeho životnost bude trvat až 10-15 let:
- vyhnout se přímému kontaktu s vodou;
- nevystavujte horkému vzduchu nebo jasnému světlu;
- Udržujte vlhkost v místnosti alespoň 40%.