Užitečné tipy – 5. městská dětská poliklinika
Podle usnesení Ministerstva zdravotnictví Běloruské republiky ze dne 12. října 2007 č. 92 „O organizaci dispenzárního sledování dospělé populace Běloruské republiky“ Každý občan Běloruské republiky musí každoročně podstoupit lékařskou prohlídku.
Provedení všeobecné lékařské prohlídky je velmi důležitou událostí zaměřenou na udržení veřejného zdraví, prevenci, léčbu a včasné varování před nemocemi.
Lékařská prohlídka zahrnuje povinný minimální objem lékařských prohlídek a preventivních onkologických vyšetření za účelem včasného odhalení onemocnění nebo rizikových faktorů jejich vzniku a včasné léčby:
18-29 letměření krevního tlaku, hmotnost, výška, kompletní krevní obraz, kompletní rozbor moči, hladina glukózy v krvi, EKG, fluorografie, vyšetření gynekologem (u žen), vyšetření praktickým lékařem.
30-39 letměření krevního tlaku, hmotnost, výška, kompletní krevní obraz, kompletní rozbor moči, hladina glukózy v krvi, cholesterolu v krvi dle indikace, EKG, fluorografie, vyšetření gynekologem (u žen), vyšetření praktickým lékařem.
40 let a staršíměření krevního tlaku, hmotnost, výška, kompletní krevní obraz, kompletní rozbor moči, hladina glukózy v krvi, cholesterolu v krvi dle indikace, EKG, fluorografie, měření nitroočního tlaku, vyšetření gynekologem (u žen), vyšetření prostaty u mužů, vyšetření praktickým lékařem.
Na základě výsledků vyšetření provede praktický lékař nebo lékař posouzení zdravotního stavu pacienta, určí skupinu pro dispenzární sledování a také taktiku dalšího vyšetření a léčby pacienta. Zároveň je propagován zdravý životní styl a občanům je vysvětlena jejich odpovědnost za své zdraví.
Skupiny pro pozorování v dispenzáři:
D-1 – zdraví občané. Pozorováno nejméně jednou za 1 roky. Osoby v produktivním věku podstupují lékařskou prohlídku každoročně.
D-2 – prakticky zdraví občané s anamnézou rizikových faktorů chronických onemocnění nebo akutních onemocnění, která mohou vést k chronifikaci patologického procesu, jakož i občané s chronickými onemocněními v remisi bez poruchy funkce orgánů a tělesných systémů.
D-3 – občané s chronickými onemocněními s poruchou funkce orgánů a tělesných systémů a (nebo) periodickými exacerbacemi.
D-4 – občané se skupinou zdravotního postižení.
Osoby registrované v dispenzáři ze skupin D-2, D-3 a D-4 (vyžadující pravidelné dynamické sledování) podstupují další vyšetření a kontrolu příslušnými lékařskými specialisty. Četnost sledování během roku a rozsah vyšetření, jakož i léčbu, určuje lékař, u kterého je pacient registrován „D“, v závislosti na formě a období onemocnění.
Občané v produktivním věku zaměstnaní v zaměstnání se škodlivými a (nebo) nebezpečnými pracovními podmínkami nebo v zaměstnání, pro které je v souladu se zákonem nutný odborný výběr, podstoupit lékařskou prohlídku v souladu s usnesením Ministerstva zdravotnictví Běloruské republiky ze dne 28. dubna 2010 č. 47 „O schválení Pokynu o postupu provádění povinných lékařských prohlídek zaměstnanců“.
Odmítnutí občana absolvovat dispenzární vyšetření nebo dynamické pozorování je zaznamenáno v ambulantní lékařské dokumentaci a v registrační kartě dispenzárního pozorování, ověřeno jeho podpisem a pečetí lékaře zdravotnické organizace.
Vedoucí polikliniky P. P. Ivanov
Zákony zdravého stravování
Jak se naučit správně jíst
Správná výživa и zdravý životní styl jsou neoddělitelné. Potrava, kterou jíme, zajišťuje neustálou obnovu, vývoj buněk a tkání těla a je zdrojem energie. Potraviny – to jsou zdroje látek, z nichž se syntetizují hormony, enzymy a další regulátory metabolických procesů. Metabolismus zcela závisí na povaze výživy. Složení potravy, její množství a vlastnosti určují fyzický vývoj a růst, nemocnost, pracovní schopnost, délku života a neuropsychický stav. S potravou by naše tělo mělo přijímat dostatečné, ale ne nadměrné množství bílkovin, sacharidů, tuků, mikroprvků, vitamínů a minerálů ve správném poměru.
Není žádným tajemstvím, že držení diety znamená kontrolovat, co, kdy a kolik jíte. A v tom je ten problém: naše strava je sled návyků. Když si dáme svačinu za běhu nebo před večeří, nepřemýšlíme o tom, proč to děláme, ale bezmyšlenkovitě se řídíme rituálem, který byl kdysi zaveden. Taková výživa je pro tělo hrubým „tankováním“ a nese s sebou velkou hrozbu pro zdraví – od zažívacích problémů a nadváhy až po stres a narušení životní harmonie.
Je nutné si vypěstovat zvyk být ohleduplný k výživě, naučit se naslouchat svému tělu. Naše tělo samo ví, co potřebuje, a naším úkolem je naučit se rozpoznávat jeho signály. „Vědomá výživa“ je velmi podobná meditaci, kdy člověk nechává své myšlenky volně přicházet a odcházet, aniž by je hodnotil nebo o nich přemýšlel. Místo toho, abyste se poddávali jakémukoli rozmaru žaludku, nebo naopak tělo vůbec nebrali v úvahu, stačí si jen pozorně naslouchat.
Odborníci na výživu tvrdí, že nedostatek povědomí brání zdravému stravování. Abyste si zajistili dlouhodobý účinek, nemusíte se s opouštěním svých návyků spěchat. Začněte postupně, snažte se vyhýbat běžným chybám a poté pracujte na svých osobních slabinách. A celou dobu se o sebe chovejte opatrně.
Postupem času nejen zlepšíte svůj jídelníček, ale také si všimnete významných změn ve svém životním stylu. Vědomé zacházení s jídlem vám může změnit život k lepšímu.
Vzdejte se nejškodlivějšího zlozvyku – rychlého jídlaBěhem dne existuje pouze jedna příležitost, jak přerušit zběsilý pracovní rytmus – oběd. Zvyk jíst rychle postupně ničí zdraví trávicího systému a přímo vede k přejídání. Navíc vás připravuje o potěšení. Zapomněli jsme, jak příjemné je jídlo pro všechny naše smysly – jeho vůni, vzhled, chuť, prostě ho smeteme z talíře.
Novým zvykem by mělo být jíst pomalu a s chutí. Dejte si na týden „závazek všímavosti“: u prvního a posledního sousta každého jídla se zastavte a vnímejte jeho chuť, vůni a své pocity. S největší pravděpodobností si svůj „závazek“ vzpomenete jen v polovině případů. Ale to je už dobrý začátek.
Je velmi těžké soustředit se na jídlo, když jste rozptýleni. Zkuste alespoň někdy jíst v klidném prostředí: bez televize, bez počítače, bez kontroly e-mailů nebo surfování po internetu, bez nutnosti pokaždé běhat pro telefon. Všechno si udělejte předem, odpojte se od elektronických zařízení a klidně se posaďte a vychutnejte si jídlo.
Pokud je to pro vás obtížné, začněte s jedním klidným jídlem denně.
Druhým zlozvykem je dávat si na talíř velké porce. Podle výzkumů nejsou za epidemii obezity viníky sacharidy a tuky, ale obrovské porce jídla. Málokdo věnuje pozornost jeho množství. Všichni jíme hodně. Moderní posedlost velikostí přispívá k přejídání. Talíře jsou nyní větší než dříve. Jednoduchá vizualizace vám pomůže pochopit, kolik jídla potřebujete: 100 g bílkovinného jídla je porce o velikosti pěsti, porce cereálií nebo škrobové zeleniny má velikost dlaně. Listovou zeleninu lze jíst bez omezení, pokud je vařená s velmi malým množstvím oleje.
Druhým novým zvykem je méně, je lépe. Vědomý přístup k jídlu zahrnuje nejen kontrolu jeho hmotnosti a objemu, ale také zvyšování jeho estetické přitažlivosti. V Japonsku je zvykem jídlo krásně aranžovat na talíři, abyste si mohli vychutnat jeho vzhled. V čínské a thajské kuchyni je zvykem zdůrazňovat každou ingredienci, aniž by se chuť jedné přehlušila druhou. Odborníci proto radí při vaření věnovat pozornost barvě každé ingredience, její textuře, sytosti a také vizuálně zdůrazňovat složky pokrmu. Cílem toho všeho je rozvíjet smysl pro krásu a harmonii. Místo abyste své rodině na talíř jednoduše dali horu jídla, dbejte na jeho krásné a správné servírování. Díky tomu přirozeně a bez námahy dosáhnete správné velikosti porce.
Třetí zlozvyk – sladkosti každý den. Je zvykem zakončit každé jídlo sladkým dezertem, ačkoliv ho naše tělo vůbec nepotřebuje. Stal se z toho zvyk, a co víc, závislost. Bez sladkostí máme pocit, že nám něco chybí. Sladké jídlo přetěžuje naše chuťové pohárky a otupuje naše smysly. Proto je pro nás obtížnější určit, co si naše tělo skutečně žádá.
Třetím novým zvykem je vypěstovat si správnou chuť. Odborníci radí po jídle počkat 20 minut a teprve poté se rozhodnout, zda chcete dezert, či nikoli. I když ho chcete, zeptejte se sami sebe, zda by vám nestačilo pár kousků, než celá porce. Takto narušíte zažitý vzorec a zároveň se nebudete cítit ochuzeni o to nejchutnější.
Jiný způsob: zkuste se znovu zamyslet nad tím, co je dezert. Dejte svému jazýčku šanci ochutnat zdravé sladkosti. Jedním z nejlepších dezertů jsou plátky jablek a hrušek lehce posypané skořicí. Je to krásný pokrm na zakončení oběda nebo večeře a je v něm tak akorát cukru.
Čtvrtým zlozvykem je porucha příjmu potravy. Svačina před večeří může zkazit to nejlepší jídlo na světě. Tak proč to děláme? Odpověď je jednoduchá – máme přílišný hlad na to, abychom čekali. Dlouhodobé nejedení snižuje hladinu cukru v krvi, což nás povzbuzuje k většímu jídlu.
Jen si pamatujte, že naše tělo začíná pociťovat hlad 1-4 hodiny po jídle, a to i po tom nejsytějším a nejvyváženějším jídle. Pokud jste tedy naposledy jedli k obědu, pak až přijdete domů, s největší pravděpodobností neodoláte a dáte si svačinu. Na tento vývoj je třeba být připraveni. Odpoledne si dejte něco zdravého (například celer, toast s mandlovým máslem nebo jogurt) a ráno si udělejte všechny přípravné práce na večeři (nakrájejte zeleninu nebo uvařte rýži), večer strávíte vařením méně času. Je také užitečné naučit se rozpoznávat příznaky hladu: již známý pocit pálení v žaludku, mírné závratě, sucho v ústech, knedlík v krku. Tyto pocity jsou podobné tomu, co cítíme ve stavu stresu a úzkosti. Jsou to ty, které nás nutí jíst bez přemýšlení.
Čtvrtým novým zvykem je myslet dopředu a připravovat se. Vaším cílem je přestat jíst jako zombie, zbavit se stavu, kdy jíte „automaticky“, bez pocitu. Je velmi užitečné vést si potravinový deník, ten vám hned ukáže, co, kolik a kdy jíte. Nejdůležitější je se nad tím zamyslet a vyvodit závěry. Pokud si uvědomíte, že se vám obvykle nechce večeřet, protože jste zvyklí před večeří mlsat, budete mít příště možnost to změnit a udělat správnou volbu. Pátým zlozvykem je jít spát ihned po jídle. Pokud jdete spát ihned po jídle, povede to k oslabení všech procesů probíhajících v těle. Spánek nepřispívá k vstřebávání potravy.
Pátým novým zvykem je, že nemůžete usnout hned po jídle. Můžete usnout po jídle za hodinu nebo hodinu a půl. Večerní procházky vám pomohou uvolnit se po náročném dni, načerpat dávku pozitivních emocí a i když jste velmi unavení, můžete si jen tak sednout na lavičku a nadechnout se čerstvého vzduchu.
Před spaním si můžete dát sklenici kefíru nebo rjaženky. Kysané mléčné výrobky se velmi dobře vstřebávají a mají příznivý vliv na trávení.
Zdravá a vyvážená strava zlepšuje náladu, pohodu a prodlužuje mládí, což vám umožňuje vést dlouhý, zajímavý a aktivní život.
Je nutné pochopit jednoduchou pravdu: zdravé stravování není dočasná dieta pro zlepšení zdraví, je to životní styl, díky kterému je tělu neustále poskytováno potřebné živiny a enzymy.