Stanovení objemu stavby – CENA VE STAVBĚ
Stavební objem nadzemních a podzemních částí budov je stanoven v hranicích hraničních ploch, včetně obvodových konstrukcí, světlíků, kupolí atd., počínaje úrovní dokončené podlahy každé části budovy, bez zohlednění vyčnívajících architektonických a konstrukčních detailů, portiku, teras, balkonů, objemu příjezdových cest a prostoru pod budovou, jakož i podpěr (v podzemních budovách).
Objem budovy podzemní části budovy (Uа) se určí vynásobením plochy vodorovného řezu podél vnějšího obvodu budovy v úrovni prvního patra nad základnou (Sj) výškou (h), měřeno od úrovně hotové podlahy prvního patra po úroveň podlahy suterénu (polosuterénu):
V případech, kdy nad suterénními stěnami není nadzemní část budovy, jsou její rozměry v plánu určeny vnějším obrysem stěn v úrovni stropu.
Při stanovení stavebního objemu nadzemní části se rozlišují stavby s podkrovím a bez podkroví. Pravidla pro výpočet objemu stavby jsou pro ně odlišná.
Objem budovy s podkrovím (V2) se určuje podle vzorce
kde S je plocha vodorovného průřezu budovy v úrovni prvního patra nad základnou (všechny rozměry se berou podél vnějšího obrysu budovy s přihlédnutím k tloušťce omítkové vrstvy nebo fasádního obkladu); Н — výška podél řezu od značky (horní) dokončené podlahy prvního patra k vrcholu zásypu podkroví.
Objem budovy bez podkroví (U3) se určuje podle vzorce
kde S2 — plocha svislého průřezu podél stavební části, kde hranice průřezu jsou vnější hrany stěn (s přihlédnutím k vrstvě omítky)
Turci nebo obklady, ale bez zohlednění vyčnívajících architektonických detailů a výklenků), horní obrys střechy a horní část hotové podlahy prvního patra; L — délka budovy kolmá k ploše průřezu; měří se mezi vnějšími okraji koncových stěn v úrovni prvního podlaží suterénu (s přihlédnutím k tloušťce omítky nebo obkladové vrstvy).
Při určování stavebního objemu budov v obou případech je nutné se řídit následujícími vlastnostmi výpočtových pravidel:
- 1) objem budovy zahrnuje:
- • konstrukční objem světlíků nebo kopulí vyčnívajících nad střešní rovinu;
- • stavební objem arkýřů, vestibulů, prosklených galerií a lodžií umístěných v rozměrech budovy;
Určení plochy budov. Celková plocha budovy je definována jako součet ploch podlah, měřených v rámci vnitřních dokončených povrchů vnějších stěn na úrovni podlahy s výjimkou soklů, jakož i plochy mezipater, průchodů do jiných budov, lodžií, verand, galerií a balkonů.
Plocha vícesvětelných místností (atria), výtahu a dalších šachet by měla být zahrnuta do celkové plochy budovy pouze v rámci jednoho podlaží.
Plocha podkrovní podlahy se měří uvnitř vnitřních ploch vnějších stěn a podkrovních stěn přiléhajících k půdním dutinám. Plocha podkroví se zohledňuje s redukčním faktorem 0,7 na místě v rámci výšky šikmého stropu (stěny): při sklonu 30° – do 1,5 m, při 45° – do 1,1 m, při 60° a více – do 0,5 m.
Plochy podzemí, včetně technických, s výškou ke spodní části konstrukce menší než 1,8 m a podzemí pro větrání budovy, nevyužité podkroví, technické podkroví a mezipodlažní prostor pro pokládku komunikací s výškou od podlahy ke spodní části vyčnívajících konstrukcí menší než 1,8 m, jakož i vnější otevřené rampy a schodiště nejsou zahrnuty do celkové plochy budovy.
Plocha prostor budov by měla být určena jejich rozměry, měřenými mezi hotovými povrchy stěn a příček na úrovni podlahy (kromě soklových lišt).
Určení plochy obytných budov. Při výpočtu odhadu nákladů je hlavním ukazatelem celková (užitná) plocha. Rozlišuje se obytná plocha bytu, plocha bytu a celková plocha bytu.
Obytná plocha bytu je definována jako součet ploch obytných místností. Obytná plocha budovy je definována jako součet obytných ploch bytů. Plocha bytu je definována jako součet ploch obytných místností a technických místností s výjimkou lodžií, balkonů, verand, teras, chladíren a zádveří.
Technické místnosti zahrnují prostory kuchyní, chodby, koupelny, toalety, vestavěné skříně, komory a také prostor zabírající schodiště uvnitř bytu.
Plocha bytů v domě je definována jako součet ploch bytů. Celková plocha bytu je definována jako součet ploch jeho místností, vestavěných skříní, jakož i ploch lodžií, balkonů, verand, teras a chladírenských místností, vypočtený s těmito redukčními faktory: pro lodžie – 0,5, pro balkony a terasy – 0,3, pro verandy a chladírny – 1,0.
Celková plocha bytů v bytovém domě se určuje jako součet celkových ploch bytů.
Do celkové plochy objektu se započítává plocha schodišť, výtahových hal, vestibulů, chodeb (kromě vnitřních bytů) a galerií, v bytových domech i vestibulů.
Celková plocha ubytoven je definována jako součet ploch obytných místností, letních pokojů (balkony, lodžie a terasy), technických místností včetně plochy vestavěných skříní a zádveří v obytných místnostech a kulturních a domácích prostor a zdravotnických služeb.
Plocha vestavěných nebytových prostor (obchody, jídelny, ateliéry atd.) se počítá odděleně od bytové části budovy.
Určení plochy průmyslových budov. V průmyslových budovách se rozlišuje: pracovní plocha (P); užitná plocha (U); skladová plocha (C); plocha pomocných prostor (B).
Celková (užitná) plocha budovy (O) je určena jako součet těchto ploch:
Pracovní plocha zahrnuje areál prostor určených pro výrobu výrobků a také pro umístění meziskladů polotovarů. Tyto prostory jsou umístěny na podlažích, mezipatrech, regálech, galeriích, nadjezdech a servisních plochách.
Pomocná plocha zahrnuje plochy prostor určených pro vnitropodnikovou dopravu, pro instalaci a údržbu sanitárního a energetického zařízení (kotelny, čerpací stanice vodovodů a kanalizací, klimatizace, větrací komory, strojovny výtahů, trafostanice, dále chodby, vestibuly, průchody a technické prostory). Při výpočtu užitné plochy se neberou v úvahu schodiště, vestibuly, verandy, otevřené balkony a vnější schodiště.
Skladové prostory zahrnují prostory určené pro skladování surovin, materiálů a výrobků nezbytných pro výrobu výrobků a opravy zařízení a komunikací, jakož i hotových výrobků.
Pomocné prostory zahrnují prostory umístěné ve výrobních budovách administrativy závodů, projekční kanceláře, dílenské kanceláře, technické místnosti, stravovací prostory a zdravotnická střediska.
Při určování oblastí, bez ohledu na jejich účel, jsou rozměry prostor brány v netto, tj. minus tloušťka dokončovací vrstvy.
Celková (užitná) plocha budovy může být definována jako součet ploch všech podlaží, měřených v rámci vnitřních dokončených povrchů vnějších stěn na úrovni podlahy s výjimkou soklů, a ploch mezipater, průchodů do jiných budov, lodžií, verand, galerií a balkonů. V tomto případě:
- • obrys podlahy v plánu je převzat z vnitřních hran hotových vnějších stěn;
- • plocha každého podlaží nezahrnuje plochy, které zabírají vnitřní stěny, podpěry, příčky, schodiště a průchozí šachty;
- • k ploše podlaží se připočítává plocha mezipater, obslužných ploch, regálů, galerií a nadjezdů (plocha šikmých galerií a nadjezdů je určena jejich vodorovným průmětem).
Určení rozvojové plochy, počtu podlaží a výšky budov. Rozvojová plocha budovy je definována jako plocha vodorovného řezu podél vnějšího obvodu budovy v úrovni základny, včetně vyčnívajících částí, které mají stropy (verandy, portika, galerie atd.). Plocha pod budovou umístěnou na pilířích i podjezdy pod budovou jsou zahrnuty do rozvojové plochy.
Při určování počtu podlaží stavby se do počtu nadzemních podlaží započítávají všechna nadzemní podlaží včetně technického podlaží, půdního podlaží a také podzemního podlaží, je-li vrch jeho podlaží nad průměrnou plánovací značkou terénu alespoň 2 m.
Do počtu nadzemních podlaží se nezapočítává podzemní prostor pod objektem bez ohledu na jeho výšku, jakož i mezipodlažní prostor s výškou menší než 1,8 m.
Liší-li se počet podlaží v různých částech stavby a dále je-li stavba umístěna na pozemku se sklonem, kdy se v důsledku sklonu zvyšuje počet podlaží, stanoví se počet podlaží samostatně pro každou část stavby.
Při stanovení počtu podlaží budovy pro účely výpočtu počtu výtahů nebo stanovení plochy podlaží v požárním úseku se nepřihlíží k technickému podlaží umístěnému nad posledním podlažím.
Výška budovy by měla být určena jako rozdíl mezi výškami horní části střešních desek a výškou plošiny, na které jeřáb pracuje (u pásových jeřábů a jeřábů s pneumatikami) nebo hlavy kolejnic jeřábové dráhy (u věžových jeřábů). Výška se počítá s přesností na 1 m (neúplných 0,5 m se nebere v úvahu).
Konstrukční prvky stoupající nad střechu (samostatné větrací šachty, nástavby pro přístup na střechu, protipožární stěny, parapety apod.) se při stanovení výšky staveb neberou v úvahu.
Nadmořská výška staveniště pro provoz jeřábu a hlavy kolejnic jeřábové dráhy musí být stanoveny podle projektu organizace stavby. Při absenci těchto údajů se pro pásové jeřáby a jeřáby s pneumatikami převezmou plánovací značky a pro věžové jeřáby plánovací značky s přidáním 0,3 m.
