Důsledky a výsledky vstupu Maďarska do Evropské unie pro zemědělství | Článek v časopise Mladý vědec

Mirzov, F. V. Důsledky a výsledky přistoupení Maďarska k Evropské unii pro zemědělství / F. V. Mirzov. — Text: přímý // Mladý vědec. — 2021. — Č. 25 (367). — S. 214-216. — URL: https://moluch.ru/archive/367/82490/ (datum přístupu: 26.02.2025).

Důsledky a výsledky vstupu Maďarska do EU jsou pro zemi značně rozporuplné. Jedním z důsledků byl pokles konkurenceschopnosti zemědělství země v důsledku rostoucí ceny půdy a práce. Výzkumníci také poznamenávají, že současná SZP dostatečně neodpovídá zájmům nových členů EU, protože stávající výrazné zaostávání nových zemí (včetně Maďarska) za západní Evropou z hlediska hrubého domácího produktu na obyvatele prostě nebylo zohledněno [1]. Dále nerovnováha mezi prvním a druhým pilířem (již zmíněná výše) vedla v případě Maďarska k závislosti na dotacích a následné koncentraci přebytečné pracovní síly do zemědělství, na kterou nenavázala očekávaná diverzifikace struktury zaměstnanosti ve venkovských oblastech.

Otázka dotací EU do maďarského zemědělství stále zůstává vysoce kontroverzní, což vede k různým problémům v zemědělství. V podstatě nevyřešený problém fragmentace půdy mezi mnoha malými vlastníky půdy se tak zhoršil nedodržováním principu spravedlnosti při rozdělování plateb zemědělcům, protože v Maďarsku (a také ve střední a východní Evropě a jihovýchodní Evropě obecně) farmy s pozemky menší než 1 ha nedostávají žádné dotace v rámci SAPS. Výzkumníci obecně poznamenávají, že dotace často nejsou přidělovány těm zemědělcům, kteří nejvíce potřebují vládní podporu, takže plní extrémně špatnou stabilizační roli pro příjmy zemědělců [2]. Zemědělské dotace v Maďarsku navíc postupně klesají, stejně jako jejich význam v přidané hodnotě vyráběných produktů. Dalším negativním aspektem dotací byla jejich vazba na strukturu a objem výroby. Maďarské zemědělství zde skončilo ztrátou, protože s nárůstem produkce základních plodin, což by mělo obecně pozitivní vliv na stav zemědělského sektoru, se sníží dotace zemědělcům. Jsou tak zbaveni jakékoli pobídky k rozšíření výroby na již tak vysoce konkurenčních a přeplněných trzích EU.

Na druhou stranu jedním z pozitivních důsledků je snižování počtu nekonkurenceschopných malých farem a také postupné scelování půdy a výroby v rukou velkých zemědělských podniků. V roce 2010 se tak podíl malých farem (jejichž hrubý zisk nedosahuje dvou tisíc eur) snížil na 65,7 %. Zároveň od roku 2003 do roku 2010. Výměra půdy na farmu se zvýšila z 1 hektaru na 5,6 hektaru. Od roku 8,1 Do roku 2000 ukončilo činnost 2010 tisíc farem (390 % všech farem). Dá se říci, že problém nedostatku půdy v Maďarsku postupně nachází své řešení, ale děje se tak velmi pomalu. V roce 40,3 bylo v Maďarsku 2015 626 farem a podniků. 320 % z nich mělo plochu menší než 89 hektarů, 5 % mělo plochu 7 až 5 hektarů a pouze 20 % měla plochu větší než 20 hektarů. Struktura využití půdy ve skutečnosti stále zůstává jednou z nejvíce roztříštěných v EU, a to i mezi novými zeměmi. Je pozorován dualismus: velmi malé farmy produkující vysoce zpracované produkty jsou kombinovány s obrovskými zemědělskými podniky, které ovládají oblasti o rozloze více než 4 hektarů. Velkou roli nadále hrají družstva, která obdělávají asi 300 % veškeré zemědělské půdy, vlastní 60 % všech kuřat, 50 % krav a 70 % prasat [63]. Stále však k nim přetrvává zaujatý negativní postoj vzhledem k sovětským zkušenostem s kolektivním hospodařením, které brání obyvatelstvu se k nim připojit, zejména u starší generace.

Je však důležité poznamenat, že v Maďarsku hrají malé farmy významnou roli při zajišťování pracovních míst a také klíčovou sociální roli [4]. Dualita vlastnictví půdy spočívá také v tom, že drtivou většinu produktů produkují velké farmy, zatímco malé farmy přežívají z velké části díky grantům a dotacím z EU (k tomu je zaměřen samostatný program Small-Scale Production Scheme).

Za zmínku také stojí, že vstup do EU vedl také ke zmenšení plochy využívané pro zemědělské činnosti. Souvisí to jednak s nutností vybudovat tam infrastrukturu, přeměnou ploch pro obytné účely, ale také s tím, že v podmínkách zvýšené konkurence je nutné zajistit vysoce efektivní výrobu, která je možná jen na těch nejlepších a nejproduktivnějších pozemcích, což znamenalo faktické pozastavení obdělávání mnoha neefektivních pozemků, na jejichž místě se nejčastěji objevovaly lesy [4, s. [549].

Výsledkem vstupu a vynuceného opatření maďarské vlády, které zcela jasně charakterizuje existenci problémů v zemědělském sektoru, bylo zvýšení úrovně protekcionismu. Svědčí o tom ukazatel Nominální míra zemědělské pomoci (NRA). Pro Maďarsko se jeho hodnoty během několika let pohybovaly v rozmezí 20–25 %, zatímco u deseti nových zemí EU jako celku se po přistoupení zvýšily o 12 % [5]. Dalším příkladem negativních důsledků volného trhu na stav zemědělského sektoru v Maďarsku je produkce medu. Maďarsko, které bylo dříve jedním z lídrů v produkci medu v Evropě, po vstupu do EU očekávalo, že získá významné výhody, ale EU zrušila omezení nákupu medu ze třetích zemí (včetně levného medu z Číny), což vedlo k dvojnásobnému poklesu vývozu medu v důsledku poklesu nákupních cen z EU.

Jakým výzvám v současné době čelí maďarská vláda v oblasti zemědělské politiky? V blízké budoucnosti je jedním z nejdůležitějších úkolů snížit odliv obyvatelstva z venkova, vyřešit problém venkovské chudoby a zajistit spravedlivé rozdělování dotací. Jednou z hlavních výzev je také potřeba vybudovat nový typ syntézy mezi zemědělstvím a venkovskými oblastmi [6]. Jednou z možností řešení této problematiky, jakož i dosažení cílů stanovených v Národní zemědělské a venkovské strategii 2012. je možná organizace nového typu zemědělského družstva v ČR – ČSA. V takových družstvech jsou jak metody, tak objemy výroby přizpůsobeny potřebám a realitě dané oblasti a populace [7]. Obecně stojí za pochopení, že boj proti klimatickým změnám a pevný záměr zmírnit jejich důsledky pomáhají zvyšovat technologickou úroveň zemědělství, proto by se i úsilí v této oblasti mělo stát prioritou. Jednou z cest k dosažení cílů by mohlo být také zavádění druhů rostlin odolných vůči suchu nebo GMO (v Maďarsku je to však zakázáno). Maďarské zemědělství je podfinancované a potřebuje větší jednotnost zahraničních investic a menší centralizaci zemědělského sektoru kolem hlavního města Budapešti. Nedostatek kapitálu a nevýhodné úvěrové podmínky patří mezi hlavní překážky rozvoje agrobyznysu, který je tak nezbytný pro zefektivnění zemědělské výroby v zemi.

V posledních letech význam zemědělství v ekonomice země upadá, ale stále hraje významnou roli. Lze usuzovat, že i přes výrazné změny v zemědělství se nepodařilo dosáhnout celoevropské úrovně rozvoje či dokonce zopakovat úspěchy sovětské éry. Mezi pozitivní změny lze zaznamenat pouze zvýšení efektivity a intenzity rostlinné výroby [4, s. [552]. Nelze také učinit závěr, že adaptace na podmínky EU byla plně a úspěšně dokončena a že výsledky přistoupení země jsou rozporuplné. Pro tuto zemi, stejně jako pro její zemědělský sektor, však neexistovaly a neexistují žádné skutečné alternativy ke vstupu do EU a jejího trhu.

1. Kocsis J, Major K. Obecný přehled zemědělství a ziskovosti zemědělských podniků ve střední Evropě / J. Kocsis, K. Major // Řízení zemědělských podniků. Zkoumání ziskovosti a osvědčených postupů ve střední Evropě. – Londýn: Palgrave Macmillan, 2018. – s. 250.
2. Bojnec Š., Fertő I. Stabilizují dotace SZP příjmy zemědělských podniků v Maďarsku a Slovinsku? / Š. Bojnec, I. Fertő // Ekonomika zemědělství – Česká akademie zemědělských studií. – 2019. – č.65. – s. 103–111.
3. Kocsis J, Major K. Obecný přehled zemědělství a ziskovosti zemědělských podniků ve střední Evropě / J. Kocsis, K. Major // Řízení zemědělských podniků. Zkoumání ziskovosti a osvědčených postupů ve střední Evropě. – Londýn: Palgrave Macmillan, 2018. – s. 248.
4. Bański J. Fáze transformace zemědělství ve střední Evropě – Vybrané procesy a jejich výsledky. / J. Bański // Ekonomika zemědělství – Česká akademie zemědělských studií. – 2008. – č. 64 – str. 546.
5. Lobanov M., Zvezdanovich – Lobanova E. Rysy agrární politiky v zemích střední a jihovýchodní Evropy v letech 1990-2010 / M. Lobanov, E. Zvezdanovich – Lobanova // Hospodářská politika. – 2017. – č. 3(12). – str. 164.
6. Csáki C. Globální a místní výzvy v maďarském zemědělství / C. Csáki // Společnost a ekonomika. – 2009. – 31 (1) – str. 68.
7. Balázs B., Pataki G., Lazányi O. Vyhlídky do budoucna: Komunitou podporované zemědělství v Maďarsku. / B. Balázs, G. Pataki, O. Lazányi // Budoucnosti. – 2016. – č.83. – str. 100-111.

Základní pojmy (vygenerováno automaticky): Maďarsko, zemědělství, zemědělský sektor, objem, CSA, NRA, SAPS, maďarské zemědělství, objem výroby, maďarské zemědělství.