Výpočet výsevku pro zemědělské plodiny.
V této části student dá farmě doporučení k výpočtu vědecky podloženého výsevku a stanoví ho pro danou plodinu.
a) Pro plodiny s kontinuálním výsevem se používají číselné výsevy v milionech jednotek. životaschopná semena na hektar, doporučená výzkumnými institucemi a místy pro testování odrůd v závislosti na předchůdcích (viz příloha 8).
Pro přechod na hmotnostní normu je třeba tyto údaje vynásobit hmotností 1000 semen při 100% vhodnosti setí, např. u pšenice 5×40 (hmot.
(1000 semen) = 200 kg/ha a pro výsev je zapotřebí přesnější výsevek s ohledem na vhodnost setí semen, pro které:
Pokud je znám počet semen na 1 ha, pak
H – výsevek plodin, kg/ha;
K – počet životaschopných semen na 1 ha (výsevní koeficient), milion kusů;
M – hmotnost 1000 semen, g;
P – vhodnost setí (%), která se určuje podle vzorce:
H — čistota semen, %;
B — klíčivost (laboratoř), %.
b) Výsevek kukuřice na zrno se určuje podle vzorce:
H – výsevek, kg/ha;
Ч – počet rostlin před sklizní, tisíc kusů/ha;
P – polní klíčivost semen, %;
G – počet rostlin odumřelých během vegetačního období, %;
A – hmotnost 1000 semen, g.
Například, pro získání 60 tisíc rostlin na 1 ha s polní klíčivostí 85 %, mortalitou sazenic 10 % a váze 1000 semen 00 g je potřeba zasít: H = 60 × 100 × 0,3 / 85 – 10 = 24 kg/ha.
Pro zajištění optimální hustoty rostlin se v závislosti na kvalitě semen zvyšuje výsevek o 15–30 %. Na silně zaplevelených polích se používá mechanizovaná péče, a proto se při každém zavlačování sazenic zvyšuje výsevek o 5-6 %.
Polní klíčivost je vždy nižší než laboratorní klíčivost a blíží se síle růstu semen.
c) U cukrové řepy při stanovení výsevku vycházíme z počtu sazenic A, které je třeba získat po výsevu na délkový metr, a především určíme, kolik plodů je k tomu potřeba vysít (B).
B — počet plodů, ks/b.metr. m;
A — počet plánovaných sazenic, ks/běh m. m;
D – laboratorní klíčivost semenného materiálu, %;
(D – 25) — polní klíčivost, %;
Potom se hmotnost setí určí s přihlédnutím k získanému počtu plodů pomocí vzorce:
H – norma hmotnosti osiva cukrové řepy, kg/ha;
m – váha 1000 ks. ovoce, g;
B – počet vysetých plodů, ks/běžný metr;
K – počet délkových metrů na 1 ha (při meziřádkové rozteči 45 cm – 2,22);
Po provedení výše uvedených výpočtů je vhodné je porovnat se skutečnými údaji a vyvodit příslušné závěry k této problematice.
Vypracování doporučeného technologického schématu pro pěstování plodin
Nejvhodnější je v této části věnovat pozornost hlavním prvkům, jejichž použití zvýší produktivitu této plodiny. Navíc je lepší provádět tuto práci ve srovnání s technologií přijatou na farmě (od základní přípravy půdy po sklizeň) přibližně v následující formě:
Hlavní prvky použité a doporučené technologie pěstování plodiny.
Zde je nutné uvést použití nových, zónovaných odrůd nebo hybridů plodiny na farmě a také stručně zdůvodnit navrženou technologii.
Datum přidání: 2018-10-26 ; zobrazení: 3285 ; Pomůžeme vám napsat vaši práci!
Sdílet s přáteli:
© 2014-2025 — Studopedia.Net — Informační zdroj pro studenty. Veškeré materiály prezentované na webu slouží výhradně k informačním účelům pro čtenáře a nesledují komerční účely ani porušování autorských práv (0.014)