Navody

Housenka. Od housenky k motýlovi. Psychologické příběhy, podobenství, metafory v individuální a skupinové práci.

„Jak krásný je tento svět,“ řekla, když spatřila rozkošné květiny, a udělala první krůčky.

Jemné slunce ji hřálo, vánek ji pečlivě zabalil a Housenka usnula.

Když se probudila, rozhlédla se kolem sebe a zjistila, že její matka tam není.

„Byla jsem opuštěná,“ Housenka poprvé zesmutněla a smutně se plazila k zářivému květu.

Seděla na něm Modrá housenka.

„Ahoj,“ řekla Greenovi, „staňme se přáteli.“

„Pojď!“ zaradovala se a společně začaly obdivovat polní květiny.

„To je ale nádherný svět!“ pomyslela si znovu Zelená housenka.

Ale po nějaké době jí kamarádka řekla:

– Víš, já chci jít na ten zvonek. Čau!

A s radostí se plazila k nádherné modré květině.

„Tak jděte a plazte se,“ řekla Zelená housenka nespokojeně a odvrátila se.

Ale po pár dnech potkala další housenku, Žlutou, a spřátelila se s ní. A skvělé je, že i Žlutá se zajímala o Zelenou. A tak se jim dařilo, až jednoho dne Žlutá potkala Oranžovou. A po pár minutách si spolu hezky povídali.

„Jak nechutné je zradit své city!“ rozhořčila se Zelená housenka a odplazila se od Žluté housenky.

Dlouho trpěla a rozhodla se, že se už s nikým nebude přátelit.

„Čím blíž jsi k někomu, tím rychleji tě zradí,“ pomyslela si Zelená housenka a zarmoutila se.

Ale jednoho dne se k ní přiblížil Brouk.

„Ahoj, Greene,“ řekl, „buďme přátelé!“

Brouk vypadal silně a nezávisle a Housenka s tím po zamyšlení souhlasila.

Její nová kamarádka byla velmi vážná a znala odpovědi na všechny otázky.

Ale po chvíli se Housenka vedle něj cítila jaksi nepříjemně.

„Proč jsi tak pomalá?“ zeptal se jí Brouk. „Sotva se plazíš!“

Rozzlobil se a letěl vpřed na svých silných křídlech.

– Co máš za tlapky? Všechny mi vypadávají! – rozhořčil se jindy.

„Ach, jsem tak nešikovná, ne taková, jaká bych měla být,“ rozčílila se Zelená housenka a plazila se ještě pomaleji.

Jednoho dne se znovu cítila velmi osamělá. Housenka se rozhlédla kolem a spatřila mnoho povadlých květin, které jí kdysi přinášely tolik radosti. Nad hlavou se vznášela šedá obloha a malé kapky deště pokrývaly její něžné tělo jako korálky.

„Jak chladno a nepříjemně, smutno a truchlivě,“ pomyslela si Zelená housenka a plazila se, kam se její oči podívaly.

Našla vysoké stéblo trávy, postavila si pod ním malý domeček a uzavřela se před celým světem.

Čas plynul a Housenka cítila, že se s jejím tělem něco děje.

„Už asi umírám,“ pomyslela si a zavřela oči. „Sbohem, krutý světe! Už se nikdy neuvidíme!“

Ale uplynul ještě trochu času a Housenka ucítila v těle neobvyklou lehkost. Otevřela oči, pohnula se a její spolehlivý domeček se rozpadl. Housenka se ocitla znovu na zelené trávě.

„Co se mnou je?“ zeptala se překvapeně a prohlížela si své tělo.

Přečtěte si více
Americký bílý motýl

Tenké a půvabné, s dlouhýma a štíhlýma nohama, ji překvapilo a vzrušilo. Zpoza jeho zad vykukovala křídla neobyčejné krásy.

Housenka udělala jeden krok, dva, tři a najednou… vzlétla. Úžasná křídla ji držela ve vzduchu.

Kroužila nad zářivými květinami, zelenou trávou, stříbřitou řekou a užívala si letu. Housenku naplnil nový, neznámý pocit lásky ke všemu živému.

– To je ale nádherný motýl! – uslyšela najednou něčí hlas. – Mohu znát vaše jméno?

Housenka se otočila a vedle sebe uviděla neznámého tvora s velkými, jasnými křídly.

„Jmenuji se Gustav,“ řekl cizinec. „A jak se jmenuješ ty, krásný motýle?“

– Motýle? – překvapila se housenka. – Mluvíš se mnou?

„Samozřejmě, ty,“ usmál se Gustav. „Co tě překvapuje?“

„Ale nic,“ odpověděla Housenka a znovu se na sebe pozorně podívala.

Ano, hodně se změnila a teprve teď si všimla, jak moc si jsou s Gustavem podobní: tělo, tlapky, barva křídel a. létali!

„Jsem motýl,“ řekla si pro sebe a otočila se k Gustavovi:

– Iljo, moc mě těší.

„Pojďme spolu poletit,“ navrhl jí Gustav, „ukážu ti spoustu krásných míst a pochutnám ti na sladkém nektaru mých oblíbených květin.“

„S radostí,“ odpověděl Ilja a vzlétl za Gustavem k vysoké modré obloze.

Dny uplynuly. Ale i teď, když se pozorně podíváte na oblohu, určitě uvidíte Eliáše a Gustava, jak létají nad rozlehlými rozlohami Země.

Více než 800 000 knih a audioknih!

Dostat 2 měsíce předplatného Litres jako dárek a užívejte si neomezené čtení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button